Projekty protihlukové izolace budov lze klasifikovat podle umístění zvukové izolace, způsobu zvukové izolace a typů a odrůd použitých zvukotěsných materiálů.
1. Podle kategorie pozemního stavitelství jej lze rozdělit na neprůzvučnost budov a neprůzvučnost konstrukcí.
2. Podle umístění odhlučnění lze zhruba rozdělit na vnitřní odhlučnění a venkovní odhlučnění. Vnitřní zvuková izolace zahrnuje stěny, konstrukční povrchy, stropy a další stavební povrchy vyžadující zvukovou izolaci; do vnitřního odhlučnění je zahrnuta i zvuková izolace podzemních staveb. Venkovní odhlučnění zahrnuje především odhlučnění pohledových stěn a další projekty venkovního odhlučnění.
3. Podle způsobu neprůzvučnosti jej lze rozdělit na kompozitní neprůzvučnost a konstrukční samo{1}}izolační neprůzvučnost. Kompozitní zvuková izolace označuje nový typ zvukové izolace, který využívá různé zvukově izolační materiály. Různé zvukotěsné materiály s různými vlastnostmi se používají v kombinaci, přičemž se využívají jejich příslušné vlastnosti ke zlepšení celkového zvukového izolačního výkonu, čímž se dosahuje efektu „tuhé a flexibilní kombinace, více-vrstvé zvukotěsnosti a komplexní ochrany“. Samo-izolační zvuk označuje metodu zvukové izolace, která používá specifické formy nebo metody ke konstrukci zvukové izolace nebo ji kombinuje s blokováním přenosu zvuku. Využívá například materiály, jako je-bavlna pohlcující zvuk a panely pohlcující zvuk-, které nepřetržitě pohlcují zvuk, čímž zeslabují přenosovou cestu zvuku a mění jeho rozsah.
4. Zvukově izolační materiály nebo produkty lze rozdělit do několika kategorií, včetně tlumicích panelů zvukové izolace, štěrbinových dřevěných panelů pohlcujících zvuk-a panelů pohlcujících zvuk- z polyesterových vláken.
